Sousedé, my  a naše včely - příběh na pokračování směr dolů.

"KDO NEMÁ RÁD VČELY, NEMÁ RÁD LIDI" - staré přísloví, které platí bez výjimky i u nás.

Sousedé a včely – toť vždy věčné téma na diskusi.

Fotky ze stavění zábran, z akcí sousedů za účelem nám maximálně omezit pohyb a znepříjemnit život  ZDE

Kde bydlíme:

Horská víska Český Šumburk se nachází v překrásné krajině poblíž města Tanvaldu v nadmořské výšce 650mnm. Oblast Tanvald – Desná – Kořenov – Rejdice – Zlatá Olejnice.

Kde včelaříme:

Včelín i včelnice máme na 4 stanovištích ve zmíněné oblasti v nadmořské výšce od 700mnm do 780mnm, vždy pod lesem či v lese, min. 20 výškových metrů nad domy v nejmenší vzdálenosti 150 metrů od obydleného domu.

Jaké včely chováme:

mírné, plemeno Kraňské, prošlechtěné na čistící pud. Ale ani včely občas nemají náladu….. zejména..…

Sousedé naši:

od hlavní silnice, kde denně projede maximálně 30 aut se směrem od Tanvaldu stáčí doleva okolo bývalé školy vozová cesta. Po 20 metrech na pravé straně se nachází první trvale žijící rodina. S čerstvě narozeným robětem. Rodina mladá, příjemná, milá.

Po ujetí 130 metrů na straně levé je další mladá rodina s tříapůlletým ďáblíkem., krásnou novou mobilní teráskou, kde se pořádají grilovací akce, povídání u svíček, pletení košíků atd. Ihned vedle, tedy pod námi jsou další sousedé, které představíme později. A nad nimi asi 20 metrů jsme my. V naší roubené chaloupce. To je vše, tedy veliké osazenstvo vozové cesty.

Sousedé, akce a včely:

Psal se rok 1999 -  a se souhlasem všech sousedů (čistě jen kvůli sousedním pozemkům) byl postaven včelín pro 8 včelstev. Postupně se včelstva rozšiřovala a byla umístěna do zastrčených koutů luk a lesů s hradbou stromů, aby neobtěžovaly kolemjdoucí.

Rok 2004 – mne z čistajasna navštívil tehdejší ředitel Veterinární stanice Liberec s tím, že jim přišlo udání, že máme nepořádek ve včelíně a okolo včelína a náš chov nevyhovuje podmínkám. Inspekce proběhla bez problémů, závady neshledány ba naopak. Vše v nejlepším pořádku. Pro zjištění udavače se máme podívat nedaleko pod náš dům. Tedy jsem již tušil a věděl, odkud vítr vane. Tento výsledek však udavači (udavačce) nestačil a byl jsem nahlášen u podobné osoby ve vedlejší Základní organizaci včelařů, kde mne zoufale „rozmazávali“ po dlouhou dobu lživými obviněními. Žádné z nich se neprokázalo.

Roky 2005 až 2010

Relativní klid celoroční na pár uštěpačných poznámek, poznámek o vystříkání včel Biolitem -  až přišla doba sekání louky (1x za rok). Tuto louku si nárokují právě sousedé pod námi, i když to není pravda. Tato doba a čas byly vybírány tak, aby sekání probíhalo vždy po poledni a před bouřkou, nelépe ve 30 C. Tedy jak sekáč, tak i obsluha  a čumilové byli včelkami občas bodnuti tak, jako by byli bodnuti i vosou či čmelákem když jim je přejito po hnízdě.

Vztahy obecně:

Udávání a stěžování si sousedů pod námi na další obyvatele nebere konce ani začátku. Již od roku 2006 probíhá pravidelná udavačská akce kde to jen jde. Kvůli hranicím pozemku, kvůli odpadním vodám, kvůli hluku, kvůli topení, kvůli kouři z komína. Sousedé mají vždy po ruce fotoaparát. Fotí si vše, co by mohli poslat na úřady, čím by mohli uškodit. Fotí si kouřící komín, řidiče traktoru, malé dítě bez oblečení, otce dítěte, návštěvy přijíždějící k sousedům…atd.

Jako poslední akci jsme tu měli městskou policii, jelikož sousedka zavolala strážníky, protože druzí sousedé pustili z kotce psa, aby se proběhl. Hlavně že sama pouštěla psa, pokud mohl běhat, jak to jen šlo…jenže toto jí bohužel nedochází!. Nyní jí to vadí již s principu, prostě škodit, škodit, škodit. Kéž by zde byla vymahatelnost zaplacení nákladů na zbytečné výjezdy policie!.

Rok 2011:

problémy začaly nikoliv prioritně kvůli včelám, ale kvůli zimě. Odklizený sníh z přístupové cesty nám byl právě zmíněnými sousedy naházen zpět na cestu a udělána právě uprostřed hromada, abychom nemohli vyjet s autem. Po mém požadavku, aby byl sníh opět odstraněn jsem byl slovně napadnut, ale sníh byl nakonec opravdu odklizen. Od té doby nejsem zdraven. Tedy ani já nemám důvod se přetrhnout zdravením a přáním pěkného dne.

Postupně, jak šel čas a jaro se objevovaly záhadné, nervozně se projevující a vypadající útvary u našeho pozemku, na jeho hranici. Na jaře vše začalo kladením větví na průchodovou cestičku ke včelnici (připomínám, že od pravé majitelky máme písemný souhlas k přechodu pozemku bez omezení). No nevadí, řekl jsem si, zřejmě je tam naskládal vítr. Větve tedy byly odstraněny. Za pár dní se ovšem objevily znova a to sousedka již utrousila poznámku, že nechce, abychom tam chodili. Jen pro upřesnění, cestička byla šíře 20cm okolo kamenného náspu, tedy nebylo nic zničeno, nic pošlapáno.

Poslední květnový den, LP2011 jsme prováděli pravidelnou prohlídku včelstev a jako náhodou se sousedkám zachtělo zablokovat nám průchod úplně. Nejen od včelína ke včelnici, ale i od včelnice do volné přírody (přes louku, kde jsou jimi načerno zasázeny smrky). Tak tedy počaly nervozně, cukanými pohyby  a s velikým psychickým vypětím zatloukat kolíky přes cestičku, resp. jeden přímo na cestičku a druhý vedle. Načež k němu přivázaly vodorovně další lať. Tedy jedna strana zablokována. Vybraly se tedy na druhou stranu a jaly se zatloukat a tvořit stejnou, nervozně vypadající zrůdu. Zatloukly dva kolíky a k nim přivázaly vodorovně lať. Posléze zjistily, že se tento metr a půl dlouhý plůtek dá obejít. Tedy se vybraly pro více kůlů. Jaly se tedy plot prodlužovat a jelikož jim došly latě, použily větve. Tyto byly opět nervozním a zbrklým způsobem přivázány k zatlučeným latím.

Na moji otázku: „Sousedé, máte to za potřebí?“ jsem byl častován hlučnou odpovědí: „Abyste si uvědomil, že je to náš pozemek!!“. Tedy jasná odpověď, ale slyšel jsem čistou lež.

Není. Pouze si sousedky namlouvají, že jde o jejich pozemek. 

Zdá se, že z této strany jde o ubohé pomyšlení a namlouvání si vlastnictví čehokoliv.

Jelikož však plůtek se jaly stavět cca 3 metry od prohlíženého, otevřeného včelstva, včelky vycítily šanci. Zdá se nám, že akce sousedů jsou naplánovány vždy tak, aby se něco přihodilo, aby dostaly žihadlo a mohly si jít tedy stěžovat. Možná se ale mýlíme..:-)

Poté, co byly stavitelky blokačního plotu zahnány za smrčky, zlomily při úprku jeden kolík, sedly na kola a udělaly si stěžovací výlet k předsedovi naší Základní organizace včelařů do Zlaté Olešnice. Nebyl však doma. Pouze jeho syn. Nicméně se sousedky vyptávaly, jestli můžeme mít tolik včelstev, jestli to je povoleno, že jich tu je moc atd. Předseda, po svém návratu, když se to dozvěděl, nevěděl, jestli má plakat či se smát. Nakonec jsme se zasmáli  a pokračovali v debatě o včelí pastvě.

 Fotky ze stavění zábran ZDE

Červen 2011:

od té doby je prozatímní klid, ale jistojistě se bude konat další stěžovací či udávací akce, možná přijede Policie, možná Veterina, možná občanská komise MÚ. Zřejmě bude požadováno, abychom sestavili pro včely letový řád, pořídili jim GPS, dali směrové tabule a určili místa, kam mohou létat. Kdyby si sousedky uvědomily, že naše včely sbírají nektar také na jejich louce z jejich květů, byl by určitě veliký problém.

Čekáme na další vtipnou akci z jejich strany, alespoň se zde nenudíme. V klidu se staráme o sebe, o svoje včely a užíváme si klidu a přírody okolo nás.

Během minulého týdne byly umístěny cedule, které upozorňují na to, že se za nimi nachází včely. Cedule označují oblast, nikoliv konkrétní místo, úly. Cedule byly umístěny tam, kde jsme uznali za vhodné, tam, kde chodí lidé, kde se zdržují či na problémová místa. Text: „POZOR VČELY – NEBEZPEČÍ ŽIHADEL“ s odkazem na naše webové stránky, kde budou k nalezení další podrobnější informace ohledně soužití lidí a hmyzu, včel konkrétně.

26.8.2011

 Tohoto dne, někdy odpoledne jsme přivezli krmení pro naše zvířata. Máme malotraktor, proto jsem se rozhodl krmení vyvézt tímto strojem. Nastartoval jsem jej s tím, že bude pracovat za nás, tedy vyveze těžké pytle k domu. Vyvezl jsem první pytel. Leč jsem potřeboval dolít naftu, protože v nádrži již nebyla. Traktor jsem vypnul a najednou slyším z terasy sousedů: cituji: "ten kokot zase jezdí tím traktorem. Kdyby to nosil pěšky, nemusel by dělat takový bordel a nás rušit". Vše bylo bohužel mířeno na mě. Opět nechápu slepičí mozky sousedek.

9.9.2011

 Začínám si pomalu zvykat na slovní výpady a činy. K sousedkám se přidal jejich spolubydlící, mezi námi známý jako "choroš". Jde o čistě dementní individuum s prochlastanáými játry, velmi zapáchající. Tedy dnes onen Choroš šel se svojí partnerkou na houby. Připomínám, že jeho partnerka je raketa ve stáří cca 65 roků. Předpokládal bych, že pochytila trochu inteligence, ale opak je pravdou... demence znásobena každodenním požíváním levných vín, čůč a dalších "slepušek".

Zrovna jsem nakládal auto a připravoval se na farmářské trhy v Semilech. Ony dvě individua procházela okolo našeho auta s tím, že do očí na moji adresu ona žena prohlásila: cituji: "co čumíš ty debile". Ano, byli oba nadrbaní, měli vypito, chovali se jako idioti, ale od důchodkyně bych to na mojí adresu zcela nečekal, i když porovnám-li jejich inteligenci, není se čemu divit. Již jsme si zvykli je ignorovat, na hlavu si ale šlapat nenecháme. Závist, závist, zášť.... to je hlavní příčina. Tedy nyní je tam sestava: dvě sousedky a dva sousedi. Squadra nízké vychlastané spodiny. Fotky budou následovat a hlavně další zprávy, zaručeně se my i Vy pobavíte....

Motto:

Kdyby se každý věnoval sobě, nestaral se o druhé a opustil metu závisti, bylo by vše tak, jak má mezi lidmi být. Chudáci ale chudáky zůstanou. Nelze se zlobit, jen litovat….

6.4.2012

 Stále "někomu" ležíme v žaludku.V březnui  narodila se nám kůzlata Oldřich, Matěj, Lucinka. Mají se k světu. Dnes, tedy 6.4.2012 nás navštívila opět Policie České republiky. Podle jejich prvotních slov - kvůli sousedům. Nyní jim vadí, že máme na domě kamery, podali udání, že si je nahráváme. Již se těším na občanskou komisi, kde bych měl cosi vysvětlovat. Toto byla poslední kapka, toto šikanozní jednání již nezůstane bez odezvy, ač se mi nechce, ale do věci zasáhne náš právní zástupce a bude v tomto konat on. Myslím, že je na co se těšit, bude sranda......:-).