Historie včelaření v Jizerských horách

Když lesy voněly medem
Prochází-li se návštěvník lesem a slyší v korunách stromů bzukot včel, málokdy si uvědomí, jaké byly
počátky chovu včel. Zpočátku lidé pouze vybírali med lesních včel z dutin stromů. Bylo však nutné
dutinu se včelami nejdříve najít.
To se provádělo tak, že u vody včely obarvili a
pozorovali, za jakou dobu se včely vracejí zpět
pro vodu. Ty, které se vrátily brzy, byly z blízkého
okolí a snadno se pak našel jejich příbytek.
Pokud se vracely za delší dobu, byly nalákány na
med v malé nádobě. Když do ní usedlo více včel,
nádoba se uzavřela a hledač vypustil jen jednu
včelu, za kterou běžel, než se mu ztratila. Pak vypustil další a další. Poslední včela ho dovedla až k dutině stromu.
Někteří používali jiný způsob. U vody umístili trochu medu, přilétnuvší včela přivedla jiné a za chvíli
létal celý proud, který označil směr hledání. Tento primitivní způsob získávání medu se postupně
měnil na cílený chov včel v košnicích, klátech, špalcích a tzv. brtích.
Brtnictví
Způsob včelaření v brtích nebyl na našem území do příchodu Slovanů v 5. až 6. století znám.
Germánské kmeny pouze včely vyhledávaly (tzv. lovecké včelařství), nebo opatrovaly včely při
domech v proutěných či dřevěných úlech. Brtnictví nebylo lovem, ale samostatným odborně
provozovaným užitkem lesa. Jednalo se o způsob opatrování včel žijících v dutinách živých lesních
stromů, uprostřed vydatné včelí pastvy. Územně bylo omezeno na střední a severovýchodní Evropu.
Brtníci sídlívali pospolitě v celých osadách v blízkosti lesů. Od 8. století tvořili jakási společenstva v
čele se starostou zvaným „starosten“, který měl i soudní pravomoc.
Jak vypadala brť